Článek uveřejněný v Malínských novinách č. 2/2026 ze dne 2.7.2026
Autoři: Ing. Petr Kuba, místostarosta obce a Ing. Pavel Tichý, Nový Malín
Myšlenka obecní provozní společnosti je na první pohled správná. Obec si založí vlastní firmu, která zajišťuje údržbu, investice nebo správu majetku. Očekává se vyšší efektivita, úspory a větší kontrola nad tím, co se v obci děje. Realita však může být i opačná. Místo úspor vznikají ztráty, místo kontroly chaos – a v nejhorším případě začne platit jednoduché pravidlo: obec už neřídí svou firmu, ale firma začne řídit obec.
Teoreticky má obecní firma několik jasných výhod:
- může pracovat flexibilněji než úřad,
- nemusí soutěžit každou drobnost,
- dokáže rychle reagovat,
- může některé služby zajistit levněji.
Pokud je dobře řízená, opravdu může obci ušetřit miliony korun ročně. V řadě obcí obecní společnosti fungují velmi dobře a přinášejí významné úspory. Klíčové je však právě to „pokud“.
Největší problém nevzniká v technice ani v samotné práci. Vzniká v řízení. Typický scénář vypadá takto: obec založí firmu, jmenuje jednatele, postupně přestane firmu aktivně řídit, kontrola slábne – a v tu chvíli se systém začíná otáčet. Firma už není nástrojem obce. Začne fungovat samostatně, bez skutečné kontroly, bez dostatečného dohledu a jasně nastavených pravidel.
Zásadní problém obecní firmy je jednoduchý: lidé, kteří rozhodují o milionech korun, často nenesou stejné podnikatelské riziko jako soukromý vlastník a nejsou vystaveni stejnému tlaku trhu. Výsledkem může být chování, které by v soukromé firmě jen těžko obstálo – nákupy bez dostatečného tlaku na cenu, investice bez vyhodnocení návratnosti nebo rozhodování více podle pocitu než podle dat.
Objevují se věty typu „to se bude hodit“, „je to dobrá příležitost“ nebo „je to strategický areál“. Často ale chybí odpověď na to podstatné: kolik to obci vydělá nebo ušetří a jaký konkrétní přínos to bude mít pro občany.
Investice bez strategie = nejdražší chyba
Největší finanční riziko nevzniká při sekání trávy nebo běžné údržbě. Vzniká u investic. Jakmile obecní firma začne nakupovat areály, pozemky nebo objekty, realizovat stavební projekty či vstupovat do větších investic bez jasné strategie a kontroly, dostává se na pole, kde běžně operují developeři a profesionální investoři.
Rozdíl je zásadní. Developer má analytiky, ekonomické modely a systém řízení rizik. Obecní firma často takovým zázemím nedisponuje. Výsledek? Miliony korun mohou zmizet velmi nenápadně – v předražených nákupech, nevyužitém majetku nebo projektech bez odpovídajícího přínosu.
Skrytý problém – nízká produktivita
Další typická slabina se odehrává uvnitř firmy. Neexistuje měření výkonu a chybí tlak na efektivitu. V praxi to znamená, že práci pro dva lidi vykonávají čtyři, nebo se činnosti zbytečně natahují. Na první pohled to nemusí působit dramaticky, ale v součtu může jít o ztráty v řádu milionů korun ročně.
Jak vzniká situace, kdy firma začne řídit obec?
Nejde o jeden problém. Je to kombinace několika faktorů.
Firma má informace, obec ne. Obec často nemá detailní přehled o nákladech, cenách ani skutečné efektivitě. Je odkázána na informace, které jí firma poskytne. Kontrola pak neprobíhá vůbec nebo pouze formálně.
Firma kontroluje realizaci. Připravuje projekty, realizuje je i vyhodnocuje. Prakticky kontroluje celý proces. A nikdo nezávisle neověřuje, zda by to nešlo levněji, zda investice dává smysl nebo zda odpovídá cenám obvyklým na trhu.
Důsledek obráceného řízení
Místo modelu, kdy obec řídí firmu, vzniká model, kdy firma určuje, co obec bude dělat.
Konkrétně:
- firma navrhuje investice,
- firma doporučuje nákupy,
- firma určuje ceny,
- obec vše formálně schválí, ale fakticky pouze bere na vědomí.
Tento stav má dlouhodobé dopady:
- Finanční ztráty – předražené zakázky, neefektivní práce a nevýhodné nákupy mohou každoročně stát obec značné prostředky.
- Zamrznutý kapitál – obec pořizuje majetek nebo realizuje projekty, které nejsou dostatečně využívány. Peníze pak chybí na potřebnější investice, například opravy chodníků, místních komunikací, mostů, dětských hřišť nebo mobiliáře.
- Ztráta strategického řízení – obec přestává určovat směr svého rozvoje a pouze reaguje na návrhy firmy.
Jak poznat, že je problém?
Varovných signálů bývá několik:
- nikdo nedokáže říct návratnost investic,
- firma kupuje majetek bez jasné strategie,
- náklady rostou rychleji než výkon,
- chybí srovnání s trhem,
- neexistují měřitelné cíle.
Pokud se jich objeví více, nejde o drobný problém, ale o systémovou chybu.
Problém není existence firmy, ale její řízení. Obecní provozní společnost není špatný nástroj. Naopak – může být velmi efektivní, ale pouze tehdy, pokud je skutečně řízena a kontrolována obcí. Jakmile kontrola oslabí, začíná se celý model obracet.
Největším rizikem obecní firmy proto není, že stojí příliš mnoho peněz. Největším rizikem je, že začne rozhodovat místo obce.
Co navrhujeme
- povinnost předkládat alternativní cenové nabídky,
- žádné urgentní výjimky při realizaci stavebních prací kromě havárií,
- investiční nákupy například nad 1 mil. Kč schvaluje zastupitelstvo,
- bez zadání od obce žádná akce,
- zadávání projektů pouze po schválení orgány obce,
- investice s jasně definovaným účelem, přínosem a návratností,
- kvartální reporting ekonomických ukazatelů,
- zřízení dozorčí rady složené z odborníků,
- navázání klíčových ukazatelů výkonnosti na odměňování vedoucích zaměstnanců,
- aktivní valná hromada, nikoliv pouze formální,
- úprava interních směrnic pro nákupy, investice a reporting.
Změnou řízení firmy a zvýšením efektivity PNM lze ušetřit značné finanční prostředky z rozpočtu obce. Jsou to peníze občanů, které by mohly být využity účelněji – na rozvoj obce, zlepšení veřejného prostoru a projekty, které občané skutečně potřebují.
